Pod uměleckou přezdívkou Sabine D‘iable se skrývá impozantní žena, kterou vychovávali jako kluka. Mezinárodní den žen neslaví. Tento svátek jí zkazila komunistická propaganda. Své ženství slaví 17. července, v den, kdy se podruhé narodila.
Se Sabine jsme se potkaly na golfu a v uniformním davu českých golfistů a golfistek jsme vyčnívaly obě, a to nejen vzrůstem. Ona proto, že i po operativní změně pohlaví v něčem vypadá pořád trochu jako muž, já proto, že rozhodně nevypadám jako golfistka. Ženy jsme ale obě a proto první otázka mířila právě k tématu ženské identity. Kdy se Sabine začala cítit jako žena?
„Možná mě k tomu pošoupla jedna expřítelkyně, která mi při rozchodu řekla, že ve mně nevidí muže. Já jsem to v té době ani nijak vnitřně neřešila, tuhle variantu jsem si vůbec nepřipouštěla. Stačilo mi převlékat se do dámských šatů.“
Ani Sabine ale transvestitní období nevydrželo napořád a rozhodla se pro operativní změnu pohlaví. A dál pokračovalo její uvědomování si sebe sama. Jak vypráví, výrazně k tomu přispěla i hormonální léčba.
„Hormonální změnou jsem si procházela postupně. To, jak se mění nálady, jsem nijak nepozorovala. Až moje okolí mi pak zpětně řeklo, že jsem fakt vyšilovala. Co se týká té operace, tak mi nějak nepřišlo, že už 'ho' nebudu mít. Během té hormonálky, která trvá rok, stejně přestal fungovat. Operace pro mě nebyla nijak dramatický předěl v životě, rozhodně jsem nezačala pálit mosty.““
Pomyslně ale Sabine spálila svůj mužský oblek a do práce vyrazila jako žena – a měla obrovské štěstí. Postavilo se za ni nejen celé oddělení, ale i generální ředitel firmy. Nikdo jí nesnížil plat, jak bývá v České republice zvykem. Nesetkala se ani s žádnou další formou diskriminace na trhu práce. Jak s úsměvem říká, tak vysoké ženy se asi všichni báli:
„Když jsem řešila přeměnu a postupně se to dozvídali lidé v podniku, nikdo mi do očí nic negativního neřekl. Vím, že se vždycky budu setkávat s tím, že někam přijdu a oni mě osloví mladý pane. Někdy mě to naštve, někdy to neřeším. Pokud jsem s těmi lidmi v častějším kontaktu, tak se jim to snažím vysvětlit.“
Místo Mezinárodního dne žen slaví Sabine D´iable svátek svého ženství v úplně jiný den než 8. března. Venku je o poznání tepleji a nabídka květin je taky výrazně pestřejší.
„Takový svůj svátek ženství mám v den, kdy jsem podstoupila operaci, tedy 17. července. V ten den, v roce 2002 jsem se prostě znova narodila.“