Niki - 39 díl - média
May 14, 2012

Niki - 39 díl - média

Jako černou a bílou mohu s klidným svědomím považovat mediální prezentaci trans problematiky v mém podaní a v podaní Vivien. Už od samotných počátků bylo jasné, že se bez prezentace v mediích neobejdeme, aby jsme se dostaly nejenom jako diagnóza, ale hlavně jako lidé. Jak tehdy, tak i dnes zabíraly a zabírají příběhy konkrétních lidí v naše případě v počátcích doprovázené výroky lékařů, kteří se podíleli na našem transferu z jednoho břehu na druhý.

Všechny příběhy, které jsem zaznamenala byly beze zbytku osobní zpovědi jak to celé probíhá, co nás tíží a na co se těšíme. Jistě záslužné a mnohdy i odvážné dát svůj obličej do novin a později i na televizní obrazovku.

Živě si vzpomínám, jak jsme čekaly v předsálí studia, nutno podotknout, že hned první vystoupení šlo naživo, nálada byla tehdy velmi přátelská a dokonce došlo na objasňování co a jak s oběma moderátory, dnes již neexistující pořadu veřejnoprávní televize.

Jistě většina z těch co do medií šla, byla, je a bude extrovertní, ale pořád to byla víc prezentace skupiny lidí než vlastní mediální zviditelnění se pro nejasnou možnost profitovat z toho, že jsem trans a mediálně známá. Bohužel na to došlo a musím říci, že se mě osobně dotklo jakým způsobem byla znevážena práce mnoha lidí, pro možnost pomstít se, že jsem nedostala místo které chci. Celé to korunovat mediální masáží, že se až člověk bál zapnout televizi nebo otevřít noviny, aby na mě Viven nevyskočila z televize.

I to rozhodlo, když mě dvě dámy po sobě oslovily s tím, že bych mohla v prvém případě něco říci o transsexualitě na semináři a v druhém případě jít opět do novin. Před lety jsem si řekla, že mi ti lidé nestojí za to, abych za ně bojovala. Nechápala jsem a nechápu jejich pohodlnost, odevzdanost a neschopnost něco se životem udělat. Dnes je to o tom, že stigmatem Vivien na mě nahlíží okolí. Lidé kolem mě věděli už v době, kdy jsem procházela jaká jsem, takže mě ta kampaň osobně nepoškodila, ale poškodila mnoho dalších, kteří přišli později a lidé si řekli, koukni to je stejný případ jako ona.

Jistě, celé by se to dalo zamést po koberec, kdyby si to Vivien uvědomila a řekla :

"Ok, sorry byl to přehmat. Neměla jsem se do toho pouštět, nic dobrého to nikomu nepřineslo."

Místo toho, když jsme s ní před lety vyrazily na kolo, ukazovala při každé zastávce svoje fotky a videa v mobilu a vyptávala se lidí jestli jí znají.

Smutný konec jedné mediální masáže. Doufám, že se už nikdy nebudu muset stydět za to, že někdo kdo se mnou měl či má společného jenom velmi málo a přesto hodně, mi kazí renomé tím, jak se chová.

Sabine d'Iable
Sabine d'Iable

V říjnu 2011 přidala na popud své kamarádky další Povídky pro Transky. Od povídek byl jen krůček k první knížce, kterou vydala o rok a měsíc později. Kromě psaní se věnuje osvětě a podpoře Trans komunity v Čechách. Je šéfredaktorkou e-zinu transgender.cz, který spoluzakládala v roce 1999.