Tifany - 38 díl - transsexualita
May 07, 2012

Tifany - 38 díl - transsexualita

Bylo by dobré se asi zastavit u Marie, když mám vše za sebou a povyprávět, těm co se na operaci chystají co a jak. Niki tomu říká hezky mezigenerační výměna informací. I mě to kdysi pomohlo pořešit pár věcí, které se změnily od doby, co prošla Niki.

Občas jsem si připadala, že je to jako nošení dříví do lesa. Mám přeci doma průkopnici a chodím chytat informace na skupinu. Pravda, Niki o tom nikdy moc nemluvila, ale když jsem se zeptala, ráda a ochotně mi poradila. Vždycky říkávala :

„Nebudu tě unavovat tím, co bylo. I pro mě je to už dávno, ale pokud budeš mít jakýkoliv dotaz, zeptej se a probereme to."

Vydržela bych poslouchat celé hodiny. Vždy jsem se natáhla a pozorně poslouchala, skoro by se dalo říci hltala, vše co řekla. Ona se pak po chvíli zarazila.

„Povídej, je to zajímavé," vybídla jsem ji.

„Nechci tě nudit starými historkami."

„Naopak, ty jsou na tom to nejzajímavější. Suchá fakta mi dodá Marie. Ty věci kolem tomu dávají lidský rozměr. Nepřipadám si jako exemplář v oddělení b, sekci f, na stojanu h."

„Jak vlastně nahlížíš na problematiku jako takovou?" vznesla jsme jednou dotaz.

„Myslíš jako komplexně analyticky?"

„Komplexně jistě, ale spíš lidsky. Ani analyticky, ani lékařsky."

„Je to dar, který jsi dostala do vínku. Dar, který když dobře uchopíš, tak z něj dokážeš vykřesat mnoho úžasných podnětů, zážitků a prožitků, které zůstanou 99% lidí navždy zapovězeny. Bohužel, jak už to tak bývá, za vše se platí. A my platíme zatracením, nepochopením či odmítnutím. Mnoho z lidí kolem nás se na nás dívá prizmatem vlastního úzkého průzoru, kterým jsou schopni vnímat prostor, čas a nebo vlastní podstatu. Těch pár, kteří jsou ti nejblíž, má ten průzor o mnoho větší. Sice nedosahují tvojí otevřenosti vnímání, ale jsou schopni ji akceptovat a těšit se z tvojí rozmanitosti pohledů, možná i názorů. Není to moc filozofické?"

„Přiměřeně," souhlasila jsem. „Tohle téma je spíše filozofické. Mě filozofování docela baví. Asi to bude mým otevřeným hledím a ne klapkami na očích a pochodováním ve stádu, kde koukáš do řiti toho před tebou. Naprosto s tebou souhlasím. Neměnila bych. Od kohosi jsem slyšela,že je to to nejlepší z obou světů a má to něco do sebe."

„V tomhle si po těch letech dovolím nesouhlasit. V některých případech bych to přehodnotila spíš na to nejhorší z obou světů." posunula Niki teorii o notný kus dál.

„Až tak?"

„Až tak. Neznám nic horšího než ješitnýho 'chlapa', který pomlouvá na co přijde."

„Asi hořká zkušenost?"

„Nejedna," souhlasila: „a co hůř, osobní."

„No, zprostředkovaně by jsi nedala váhu a důraz."

„To asi ne, tu bych přešla, jako že mě se to netýká. Navíc vaší generaci moc nerozumím."

„Jak to?"

„No, když jsme procházely proměnou informace prostě nebyly. Braly jsme kde se dalo, mimo jiné i jedna od druhé. V komunitě i přes rivalitu fungovala soudržnost a ctila se jistá pravidla, která vycházela už z dob, kdy jsme se jenom 'převlékaly' a bylo nutno zachovávat diskrétnost. Dneska se z akce tvoje fotka objeví na netu a když se ozveš, tak tě vyobcují jako prašivou, co si vymýšlí. Vás nejenom, že nezajímají naše zkušenosti, které považujete za prehistorické zvěsti srovnatelné s klínovým písmem na hliněných destičkách, navíc vám uniká podstata, chybí základní informace a řešíte, co už lovkyně mamutů vyřešily. Jedna věc mě uklidňuje u gay komunity je to obdobné, s odstupem jedné generace."

„Koukám, že jsi plynule přešla ke komunitě."

„Jsou to spojené nádoby. Jedno souvisí s druhým a zpětně se to ovlivňuje. Pravda, mě už to dnes může být jedno, ale tím se dostávám na skok k lékařství a mému postoji k diagnóze F 64.1."

„To mě zajímá," přerušila jsem ji.

„Čistě z laického pohledu, pokud podstupuji léčbu medikamenty, tak jsem nemocná. Vím, že jsem v tom osamocená, ale tak už to bývá. Jednou transsexuál, pořád transsexuál. Jistě, můžeš namítnout, že tělo a duše souhlasí, to jistě, ale otázka je, jestli to medicínsky stačí. Pokud se odpoutáme od medicíny, chápu i postoj, mám za sebou operaci a nechci s tím vším kolem nic mít a tvářím se jako spořádaná občanka, která si najde chlapa a."

„A tady narazí na nejlepší z obou světu," doplnila jsem jí.

„Ne, jenom z jednoho, toho testosteronového a rozhodně ne, to nejlepší. Už to, že ho necháš ufiknout, tě u chlapáků, ať to přiznají nebo ne, degraduje někam mezi opice. Je nemyslitelné, aby spali s opicí. Jistě, jako u všeho se najdou výjimky, koneckonců jsme rozmanitý druh. Ostatně, každý si najde své a můj názor je pouze můj názor. Nikomu jej nevnucuji a pokud někdo chce polemizovat, třeba o tom zda vysadit hormony, mohou mít závažné zdravotní následky. Jednak dávkování hormonů je alchymie podle toho, jak se kdo zrovna vyspí a pak tvoje tělo je geneticky postaveno na testosteron, pokud mu jej vezmeš a začneš do něj dávat právě opak a pak ještě estrogen, tak si piš, že ti za to poděkuje zkrácením života. Únava materiálu je v tomto případě značná. A takhle by se dalo pokračovat celé hodiny. Bohužel bych si přišla jak vymítačka ďábla. Tohle vše rozhřeší až čas."

„Máš pravdu v tom, že tenhle odstup od operace, léta zkušeností, je to co mi chybělo v dotvoření mozaiky a jsem ráda, že jsi se o to se mnou podělila. Jak říkáš, najdou se výjimky a já se troufnu za jednu označit a vydělit se z mojí generace už jenom proto, že mi přijde zbytečné opakovat chyby a hledat objevené. Místo toho si radši vyslechnu a utřídím informace. Navíc mohu ušetřenou energii věnovat objevování jiných tajů."

„Jakých?" tvářila se Niki nechápavě.

„Třeba tvého poštěváčku."

Sabine d'Iable
Sabine d'Iable

V říjnu 2011 přidala na popud své kamarádky další Povídky pro Transky. Od povídek byl jen krůček k první knížce, kterou vydala o rok a měsíc později. Kromě psaní se věnuje osvětě a podpoře Trans komunity v Čechách. Je šéfredaktorkou e-zinu transgender.cz, který spoluzakládala v roce 1999.