Tifany - 41 díl - diskuse
May 28, 2012

Tifany - 41 díl - diskuse

Po narozeninové oslavě mě napadlo vyrazit do Téčka, dlouho jsme tam nebyly a taky netancovaly. V pátek tam nemá být žádná akce, tak si můžeme pořádně zařádit. Docela mi to chybí. Navíc jsem večer pojala jako naše první seznámení.

Nic tak úplně tajemného to nebude. Jenom dorazíme zvlášť a jako náhodou na sebe v podniku narazíme. Já vím, že je to blbost, ale přijde mi to roztomilé. Kolikrát si ve vztahu střihnete rande jako začátku. Kolikrát zažijete mrazení v zádech zda přijde. Ani jednou. Prostě vyrazíte z práce a doma buď je nebo dorazí. Vítané malé zpestření.

V práci klídek, tak mě napadlo před večerní akcí vyrazit na golf. Niki zavalena prací, až po střechu, mě v tom nechala samotnou. Navíc možná trochu jízlivě dodala, že máme přeci večer rande. Něco na tom je. Místo hry na hřišti mi stačilo zajít na odpaliště. Neznám lepší relaxaci. Než si stoupnete na odpalovací rohož musíte z hlavy dostat vše negativní, jinak je to nesmyslné pálení kdo ví kam, doprovázené neovladatelnou touhou ničit hole, pokud rána nejde kam chcete.

Do rande zbývají sice dvě hodiny, přesto vyrážím směr Téčko. Že by Niki vyrazila dřív z práce nehrozí, ale zevlovat tak dlouho na golfu dnes nechci. Dokonce jsem až tak rychlá, že je podnik ještě zavřený. Nevadí, zajdu do nedaleké obuvi omrknout co mají nového. Nabídka mě ničím nepřekvapila. Návštěva obchodu svůj účel splnila.

Jediný obsazený stolek vedle baru zabrala zajímavá skupinka holek. Podle jejich vzhledu bych řekla, že svoji ženskost příliš neřeší. Všechny bez výjimky v kalhotách. Jedna dokonce v kapsáčích. Stejně jako absence sukní u nich chybí i líčení. Nebýt jejich hovoru v ženském rodě, těžko bych odhadla zda to vůbec holky jsou. Uniknout jejich rozvášněné debatě téměř nejde. Výrazný hlas holky v kapsáčích lehce zaplnil celý prostor podniku. Její rozhořčení je také podle gest největší.

Po chvilce poslouchání jsem pochopila, že debata zabředla do velmi zajímavého tématu, které podle reakce holek dosti rozděluje, když ne celou, tak minimálně část komunity. Jedna organizace pořádající zajímavé diskusní večery rozpoutala, již při avízu této diskuse, velmi ostrou debatu. Začalo to jak už to tak chodí poklidně. Jedna z holek prezentovala svůj pohled na věc. Příspěvek jak už to tak bývá mířil naprosto jiným směrem než všechny předchozí komentáře.

To že strhl neuvěřitelnou lavinu, je otázka názorových protipólů. Rušivým elementem zde jako i jinde byly jenom poznámky, ať se holky nehádají. Rozhodně souhlasím s názorem, že není dobré na internetu probírat vážná témata. Stačí jedno blbě pochopené nebo naopak nepochopené slovo a dalších několik mnoho příspěvků nevybřednete z vysvětlování. Navíc do ruda rozpálená protistrana už ani nemusí mít chuť něco pochopit.

Přijde mi rozumné posunout věci kupředu. Koneckonců na tom stojí náš vývoj. V tuto chvíli jsem na opačné straně než přítomné holky, které zřejmě vytvořily v diskusi opozici proti mírnému pokroku v mezích zákona. Podle dalšího probírání jednotlivých argumentací, mi ten pokrok nepřijde až tak mírný. Diskuse na internetu zůstala v poloze chceme věci pro většinovou společnost jenom těžko akceptovatelné, jinak není o čem dál diskutovat. Trochu to připomíná odborové šéfy. Dokud neskončíte, není o čem dál jednat. To, že nebude s kým, jim zjevně nevadí. Není divu, konstruktivní debata s člověkem placeným za vytváření nestability a chaosu, musí být umění nemožného.

Nemožnost změny pohlaví v občanském průkaze byl na jedné straně problém jímž debata na internetu končila. Pokud by toto přišlo na přetřes při živé diskusi, byla by to procházka růžemi posetou zahrádkou. Administrativní problém absolutně nesouvisející s operativní změnou pohlaví odstartoval neuvěřitelnou debatu o plodných Transsexuálech.

Moje představivost v tuto chvíli končí. Z mojí mýlky, že si porodím dítě, zatímco naši kluci ho dokáží zplodit, mě vyvedla další debata. Já si nechám penis a zatím, co se budu cpát estrogeny, tak dítě odnosí můj partner, který bude do svého organismu ládovat testosteron. Estrogenová spermie oplodní testosteronové vajíčko. Genetičtí inženýři musí nad něčím takovým zajásat. Jako by další generaci nestačili alergie, bez nichž vlastně ani dnešní děti nejsou, tak jim přidáme ještě takovýto genetický koktejl.

Z mého pohledu rozhodně odpovědný přístup k další generaci. Nevím, zda takové lidi radši nezbavit svéprávnosti. Pro mnohé to může být trochu neadekvátní reakce. Na druhou stranu to pár dětí může zachránit. Postavit to tak, že já chci dítě a ten nebožák, ať si to vyžere. Nemůže vás potkat nic lepšího.

Debatu nakonec holky zakončily návratem k internetové diskusi. Holka v kapsáčích a kšiltovce na hlavě přidala humornou tečku. Probírala to podle všeho s kamarádkou jejíž přítelkyně je na začátku celého procesu. Zjevná nechuť přistoupit na změnu pohlaví v občanském průkaze jí přivodil reakci : „Já jí dám koule v sukních, pinda v kapsáčích“.

Asi jsem si nestihla všimnout jak rychle mizela prázdná místa kolem mě. Nejvyšší čas zabrat nějaký stoleček nebo na nás zbude akorát místo na baru.

„Kdo pak mi to sedí na mém místečku,“ moje přemítání nad tím, který stolek zabrat přerušil příjemný hlas.

Niki, zlatíčko moje dorazilo.

Sabine d'Iable
Sabine d'Iable

V říjnu 2011 přidala na popud své kamarádky další Povídky pro Transky. Od povídek byl jen krůček k první knížce, kterou vydala o rok a měsíc později. Kromě psaní se věnuje osvětě a podpoře Trans komunity v Čechách. Je šéfredaktorkou e-zinu transgender.cz, který spoluzakládala v roce 1999.