To, že si zatím nemůžu zahrát mezi ženami mě neodradí o toho golf hrát a co vím pokusit se přiblížit hru i dalším. Opravdu jsem v golfu našla velké zalíbení a dopřávám si ho mírou vrchovatou. Dalo by se říci, že je to láska na první odpal.
Při nedávném prohlížení gay sportovních stránek jsem narazila na stránky eurogames, což jsou queer sportovní hry, a ty mě přivedly k myšlence uspořádat golfový turnaj. Samozřejmě, že ne ledajaký turnaj, ale turnaj pod duhovou vlajkou.
„To nezní špatně," ohodnotila můj nápad Niki. "Je vidět, že se nudíš," dodala s úsměvem.
„Nuda není ten pravý důvod. Prostě mě to chytlo a eurogames mě inspirovaly. Na letošních pořádají turnaj a na příštích to vypadá, že golf nebude. Tak proč to nezkusit." Objasnila jsem svoje myšlenkové křížení.
Procházela jsem net a hledala gay golfové kluby a po chvíli jsem narazila na jeden anglický klub. Z něho jsem se dostala k sousedním Němcům a pak k dánům. Čekala jsem, že něco najdu i u nás, ale bohužel.
Nasnadě bylo začít pracovat na internetových stránkách pro rodící se turnaj. Při promýšlení toho co a jak, mě napadlo a co zkusit rovnou tour. Podle stránek Němci hrají turnaj, Angličani dokonce několik během roku. Zkusím je oslovit a uvidíme. V ostatních sportech mezinárodní turnaje fungují.
Na vojebalu jsem se nachomýtla k tenisovému turnaji a vytvořila jsem pro ně stránky.
„Ahoj Michale," zvedla jsem skype a chystala se probrat nějaké úpravy na tenisový web.
„Ahoj Tif, mám tu nějaké překlady, co ještě potřebujeme přidat na stránky."
„Určitě pošli. Není problém, nahraji to tam. Napadlo mě uspořádat mezinárodní golfový turnaj něco, jako ty děláš tenis." pochlubila jsem se s nápadem.
„To zní zajímavě. Můžu si přijít zahrát?" byla jeho první otázka.
„Máš zelenou kartu?"
„Co to je?"
„No, je to takový řidičák na golfové hřiště."
„Aha to nemám."
„Tak bohužel, na hřiště nemůžeš," odpověděla jsem zklamaně. „Ale mohla bych turnaj rozšířit o doprovodný program pro negolfisty." napadlo mě tzv. online.
„To není úplně špatné," pochválil mojí snahu o rozšíření.
„Budeš mít čas, ráda bych s tebou probrala pár detailu ohledně organizace takové akce. Nemám s tím zkušenosti." přiznala jsem.
„Rád, teď to moc nevidím, ale příští měsíc určitě."
„To stačí. Děkuji moc. Jsme domluveni." zavěsila jsem a šla dál pracovat na systému pro golfový turnaj.
„Co to děláš?" vytrhla mě Niki z práce. Ani jsem si nevšimla, že se už venku setmělo.
„Stránky na ten turnaj," odvětila jsem a políbila ji na přivítanou.
„Tak tě to nepustilo?" pousmála se.
„Ne, dokonce jsem mluvila s Michalem, co jim dělám stránky na tenisový turnaj, sejdeme se a já z něj vytáhnu, jak to řeší oni."
„To je dobré. Proč hledat a řešit něco, co už mají kluci vyzkoušené."
„Proto jsem se s ním taky domluvila na schůzce," mrkla jsem.
„Kde to budete hrát?"
„Jak budete? Doufám, že se přihlásíš jako první?"
„No, to ještě nevím," dělala Niki naoko drahoty.
„Nad tím jsem ještě nepřemýšlela."
„To bys měla, bude to chtít rezervovat hřiště. Přeci jenom krom turnajů, které pořádá resort, tak bývají ještě firemní turnaje a nejrůznější tour."
„Chtěla bych doprovodný program pro negolfisty, takže to bude chtít tréningové plochy a golfovou akademii, přeci jenom samotné trénování, bez samotné hry není až tak záživné."
„Vážně? Ber to tak, že každý není takový talent jako ty."
„Já vím že ne, tak dobře, vyrazí jenom ty, co budou chtít," slevila jsem.
„No a co náš klub?"
„Vidíš, ten má dost cvičných ploch i akademii."
„Ale jenom devítijamkové hřiště."
„Klidně to můžeme dát na devět jamek."
„To je málo," protestovala Niki, „tyhle turnaje se hrají na osmnáct jamek a ještě většinou dva, tři i čtyři dny."
„Počkej, já se nechystám pořádat profesionální turnaj," lekla jsem se.
„I amatéři hrají tři kola," nedala se Niki.
„Dobrá, dám na stránky anketu a uvidíme."
Po spuštění základní stránky jsem dala anketu v jakém formátu hrát a jednoznačná volba padla na osmnáct jamek a dva hrací dny. No, pánové si věří, zhodnotila jsem si hlasování.
„Tak nakonec dvakrát osmnáct jamek," oznámila jsem po týdnu Niki.
„Já si myslím, že je to dobrá volba."
„No jo, ale co začátečníci, si vem jak dlouho hrajete na dámské tour devíti jamkové hřiště."
„Pod tři hodiny to nejde a pokud se tam objeví nějaká začínající hráčka, bývá to i déle."
„To by jsme to hráli celý den."
„To jo," souhlasila.
„No a co začátečníky poslat na jednu devítku. Nemusíme je zničit hned první den."
„To zní rozumně," souhlasila Niki.
„Výborně to by jsme měly. Teď si ještě domluvit hřiště."
Napsala jsem na resort a vzápětí mi přišla odpověď, že je samozřejmě možné turnaj v příštím roce uspořádat. Odpověď byla zakončena záludnou otázkou, kdy jej chci pořádat.
Dost jsem nad termínem přemýšlela a pořád jsem si nebyla jistá výběrem. Narazila jsem na akci, kterou pořádají volejbalisté každé jaro. Začetla jsem se do stránek a z původního volejbalu se jarní hry rozrostly o další sporty.
„Co golf spojit s jarními hrami?" nadhodila jsem myšlenku před Niky.
„No na propagaci nové akce a nového sportu bych se tomu určitě nebránila."
„Já se nebráním vůbec ničemu," usmála jsem se.
„To je dobře, tak termín už máš, ještě bych se dohodla s klukama na propagaci."
„To snad nebude problém?"
„Uvidíš."
Našla jsem mail a domluvila si schůzku s Tomášem, kterého jsem znala z volejbalu jenom od vidění. Na schůzce jsme se domluvili, že dají informaci na stránky pro příští ročník.
„Teď už zbývá jenom domluvit hřiště," hodnotila jsem si polohlasně stav věci.
„Nech už toho plánování a pojď do pelíšku," volala na mě Niki.
„Hned jsem u tebe, Zlatíčko," proběhla jsem sprchou, vklouzla jsem do krátké sametové košilky, župánku a šla do ložnice.
Přitulila jsem se k Niki. Otočila se ke mě. Naše jazyky se spojily v jeden. Moje ruka neomylně sjela k jejím bokům a pak níž a níž. Rozhrnula jsem její župánek pod kterým nic neměla. Vážně vůbec nic.
„I ty mrško jedna," začala jsem se věnovat jejímu ušnímu lalůčku. Pak následovaly další zajímavá místa, které bylo nutné prozkoumat.