Tifany - 35 díl - registrace
Apr 16, 2012

Tifany - 35 díl - registrace

Nějak jsem zvykla na to, že jsem zadaná a rozvedená v občance se mi moc nelíbilo. Tak jsem přemýšlela, že by jsme se zaregistrovaly. Tentokrát už v komorním provedení, jedna svatba docela stačila. S komorností jsem se přepočítala. Následná oslava v novém klubu, který jsem mezi tím dokončila, samozřejmě bude nekomorní, ale uzavřená.

„Ahoj manželky," přivítala nás Pavlína, když jsme po čase zase vyrazily do Téčka.

„Už ne, ale pracuje se na tom," usmála se Niki. Že by opět zafungovala, jako již mnohokrát, telepatie?

„Chceš trumfnout svatbu v kostele?" smála se Pavlína.

„Proč trumfnout?"

„No vaše svatba je považována za akci století. Se podívej na nástěnku, jednoznačně vedete."

„No jo, vážně," šla jsem se přesvědčit.

„Jsou z vás celebrity," pokračovala Pavlína. Niki jenom protočila oči a šla si na bar pro pití.

„Kde máš Cvokynu?" přehodila jsem téma na druhou kolej.

„Ani mi nemluv," mávla rukou, „ztracený případ."

„Takže konec?" přidala se Niki.

„Definitivně," potvrdila.

„To je škoda," kondolovala jsem.

„Spíš naopak," nesouhlasila Pavlína: „Tak co plánujete?" Nedala se oblomit.

„Nic velkého," zadívala se Niki.

„Přesně tak. Zajdeme na úřad zaregistrujeme se." doplnila jsem a Niki přikývla.

„A pak uděláme malou párty v novém klubu," dodala jsem. Niki se přitom zablýsklo v očičku.

„Že by mi něco uniklo?"

„Asi ani ne," uklidnila ji Niki.

„Bude to trochu uchylárna," doplnila jsem Niki.

„To mě zajímá," ožila Pavlína.

„Normální fetish párty u příležitosti otevření nového klubu a zároveň oslavíme druhou svatbu," doplnila Niki mě.

„Doufám, že jsem mezi pozvanými?"

„No, zatím ne," uklidnila jsem Pavlínu.

„Jsme netušily, že v tom taky jedeš?" přidala se Niki.

„To si pište holky."

„Tak to tě na seznam připíšeme," souhlasila jsem.

Návštěvu úřadu jsme měly naplánovanou přesně dva roky po našem prvním slibu věrnosti. Opravdu jsme to pojaly jako administrativní akt. Niki málem přijela pozdě neboť jí zdržel klient i já to měla jen tak tak. Byly jsme jako dvojčata. Čemu jsme se samozřejmě nevyhnuly a ani nechtěly byly Niki rodiče, kteří u toho chtěli být, hlavně maminka.

„Holky, málem jste prošvihly vlastní svatbu," vítala nás.

„Nebojte maminko, máme ještě chvíli čas," uklidňovala jsem jí. Po "obřadu" jsme zašli na společný oběd.

„Holky, moc vám to sluší," zamáčkla maminka slzu.

„Děkujeme," odvětila jsem za obě.

Párty byla domluvená na další pátek. Bylo to, jak už to u takových akcí bývá, samozřejmě na poslední chvíli. Ještě hodinu před akcí pobíhaly po podniku uklizečky.

„Hotovo," hlásily půl hodiny před.

„Děkuji všem. Dejte si na mě cokoliv z baru a pak vás poprosím, za půl hodiny tu budou první hosté," rozloučila jsem se a šla se připravit na vítání hostů.

To by jste nevěřili, jak se takové zprávy jako otevření nového klubu rychle šíří komunitou. Dokonce už jsem měla i nabídky od Domin o otrocích ani nemluvím. Pár zajímavých jsem samozřejmě pozvala na zahajovací večírek s tím, že probereme možnosti naší spolupráce.

„Kde máš Niki?" přihnala se Pavlína mezi prvními.

„Dorazí později. Zahájení nechá z důvěrou na mě. Asi čeká, až budou všichni na mol. Trochu se stydí."

„Nevím proč. Moc ti to sluší."

„Já taky ne. Děkuji," usmála jsem a šla vítat další hosty. Bar a sezení se pozvolna zaplňovalo. Na parkovišti zůstalo už jenom pár volných místeček.

„A je to tady," kývla jsem na obra v koženém, který dělal ochranu. U vchodu se na kameře objevila divná individua.

„Ochranka nám dorazila," usmál se.

„Dnes je uzavřená akce," řekla jsem do intercomu. Odpovědí mi bylo zamumlání s výrazným ruským přízvukem, že mám otevřít jinak bude zle.

„Že bude zábava hned první den, jsem netušil," usmál se Ivan. Do vysílačky řekl pár slov. Otevřela jsem dveře. Trojice vešla a každého z nich čapli dva pořezové, hodili jim kukly na hlavu a už je táhli zadem do podzemních kobek.

Dorazili i poslední hosté. Mejdan se mohl oficiálně odstartovat. To si Niki nemohla nechat ujít a musím říci, že si na přípravě dala opravdu záležet.

„S takovou tepovou frekvencí, jakou jsi tu právě způsobila, půlka subíku za deset minut zkolabuje," přivítala jsem jí.

„Beru to jako kompliment," nenechala se vyvést z míry a stoupla si vedle mě na malém vyvýšeném parketu.

„Vážení a milé, ráda bych vás všechny přivítala na zahajovací párty nového klubu Flash. Popřeji vám příjemnou zábavu u nás a doporučím vyzkoušet všechny prostory určené pro vaše potěšení s vyjímkou suterénu, kde na vás bude čekat půlnoční překvapení. Ještě jednou hezký večer a bavte se."

Odměnou mi byl potlesk a souhlasné pokyvování hostů.

„Půjdu probrat obchodní nabídky co mi přišly na tenhle klub. Nepůjdeš se mnou?" Špitla jsem Niki do ouška.

„Ráda."

Mrkla jsem na první Dominu a šly jsme do kanceláře.

„Máte to tu moc pěkné a prostorné," pochválila mi Miriam podnik, když jsme zasedly do kožených křesílek v mojí pracovně.

„Děkuji. Jakou nabídku pro mě máte?"

„No, při velikosti podniku, bych se ráda podílela na části provozu. Rozhodně nemám klientelu na vytížení celého podniku. Na druhou stranu kapacitně mi stávající prostory nevyhovují."

„Předem upozorňuji, že z toho nehodlám dělat hodinový hotel. Minimální pobyt zde bude měsíc. Jde mi pouze o dlouhodobé zájemce, které bude možné bezplatně použít i na pravidelné klubové akce. V tomto směru jsem rozjela zahraniční inzerci a již mám asi deset prvních zájemců. Pokud máte někoho takového, je možné ho k nám přivést v tom případě si beru 30% ze stanovené ceny pro klienta."

„Ano, přesně pro tyto účely jsem se vám ozvala," souhlasila Miriam. „Mám pár takových klientů a jak jsem říkala, nemám na to kapacitu. S provizí samozřejmě není problém."

„Tak to je skvělé, prostory jsou vám k dispozici prakticky ihned po podepsání této smlouvy. Je to smlouva o pronájmu prostor a upravuje případné škody, které způsobí vás klient, nebo vy na našem klientovy." Pročetla si smlouvu a podepsala jí.

„V pondělí přivezu dva klienty."

„Výborně, budu se těšit." Podobných jednání jsem za ten večer měla ještě několik s podobným nebo i lepším výsledkem. Půlnoc se kvapem blížila.

„Jak jsem slíbila, mám pro vás překvapení," přerušila jsem zábavu, „případní zájemci ať mě následují."

Sešli jsme do suterénu, kde v posledních kobkách byly dva nezvaní návštěvníci a třetí byl na kříži. Chlapci, kteří je sem počátkem večera dovlekli na nich mezi tím trochu zapracovali. Z hrubých a otrlých vlčáků se během té doby staly krotké ovečky.

„Moji pomocníci vám nyní předvedou, co vše je možné u nás prožít."

Nutno říci, že další program nebyl pro slabé povahy.

„Myslím, že si je tu můžete měsíc nechat na převýchovu uvidíme, co na to jejich šéfové," domluvila jsem se následný den s Igorem. Po měsíci jsme je vypustili a od té doby jsme měli od podobných typů klid.

Sabine d'Iable
Sabine d'Iable

V říjnu 2011 přidala na popud své kamarádky další Povídky pro Transky. Od povídek byl jen krůček k první knížce, kterou vydala o rok a měsíc později. Kromě psaní se věnuje osvětě a podpoře Trans komunity v Čechách. Je šéfredaktorkou e-zinu transgender.cz, který spoluzakládala v roce 1999.