Krize ve vztazích můžete řešit nejrůznějšími způsoby. Tedy napadají mě dva - rozchod nebo svatba. Třetí - děti - mohu pro podjatost vyloučit rovnou na začátku. Váhání mezi rozchodem a svatbou bývá známka neuchopitelné nerozhodnosti. Tak mám ji ráda nebo nechci nikdy vidět? Takových otázek v uplynulých dnech chodilo několik za hodinu. Hrozivá fronta na jejíž konec přibývaly další pochybnosti rychleji než jsem je stíhala zahánět.
Pár let starý obraz zamilované dvojice stojící před oltářem měl zůstat jediný. Nevím zda opravdu zůstane. Možná ho doplní další po otázce - vezmeš si mě? Nevím zda sním či bdím - pronese teatrálně divadelní postava. Nejsem teatrální ani nehraji divadlo, tak mohu poupravit repliku - Vím či nevím. Věru nevím.
Dychtivé očekávání vedle mě ležící přítelkyně není to co chci naplnit automatickým - ano. Závažnost takového rozhodnutí nebývá často doceněna. Zdvižený prst mravokárce ponechám stranou, to ostatně není nic originálního. Spíš mi jde o to, zda nevyháním čerta ďáblem. Vím opakuji se, ale co s tím mám dělat?
Pořád kolem obchází duch mrtvého hrobníka a jeho psa. Pohled do nekonečně hlubokých očí přináší uklidňující moudrost místo zmatené rozervanosti. Pomůže mi vůbec nějaká moudrost rozetnout tento uzel? Mám sílu vzít sekeru a postavit se před špalek, aniž bych si nějak výrazně ublížila?
Hrubá síla tlačící na vše kolem mě bortí zdi držící strop v bezpečné výšce. Není to jenom metafora. Pocit úzkosti přichází za přívalovou vlnou nepříjemného horka. Obroučka svazující či zavazující k něčemu trvalému leží v její dlani.
Něco podstatného uniklo mojí pozornosti. Nejsem v posledních dnech zrovna ve střehu, nejspíš by mě napálila babička vybírající na zemřelého Papeže, či jinou nepravděpodobnou bohulibou aktivitu. Mají s tím snad něco společného prazvláštní otázky z minulých dní? Směřováním k tomu, že vlastně žádná ze známých dvojic není ve svazku. Chce jít příkladem?
Nikdy mě nenapadlo přemýšlet o tom zda mají holky na svůj vztah papír či ne. Občasná škatulata škatulata hýbejte se, by narušila spíše méně probíranou výměnu partnerek. Částečně to může přidat na oltář "klasického" manželství. Mimo komunitu nedávají na srozuměnou svojí vzájemnou náklonnost i v tom jsme na tom jinak. Proti tomu mi dvě klidně zavěšeny do sebe vyrazíme do Vatikánu, tak nepřátelskému našemu způsobu života. Pokrytectví schované za černou sukní s libidem směřujícím ke stejnému pohlaví není náš problém, ale jejich.
Kroužek na chvilku sevřený v dlani začíná měnit barvu. Dotyk mění stříbro ve zlato. Pár vteřin mezi otázkou a odpovědí může být neuvěřitelně krátkých na jedné straně stejně jako neuvěřitelně dlouhých.
"Ano," usmála jsem se ni a pohladila ji po tváři, ze které zmizelo napětí.