Tifany - 93 díl - renovace
May 27, 2013

Tifany - 93 díl - renovace

Další ráno se zdálo být stejné jako to předešlé a přeci nebylo. Práci ve firmě jsme definitivně vyměnila za renovaci zděděného panství. Lia nepřeháněla, že nás bude čekat hodně práce. Sama jsem to střídmě odhadla na pár let.

Stejně jako v případě renovace klubu jsem poptala u architektů návrh prací a cenu. Když nic nepřicházelo, tak jsem je obvolala. K mému překvapení to považovali za vtip a nabídkou se nezabývali.

Ujistila jsem je, že je to zkutečnost a pokud i tak nevěří, mohou se obrátit na renovovanou advokátní kancelář, která nás zastupuje. Když jsme po pár dnech mluvila s advokátem, tak mi říkal, že mu volali překvapení architekti.

"Zapomněla jsem vás na to upozornit," omlouvala jsem se mu do telefonu.

"Nic se neděje. Byl jsem překvapený, že mi volají víc než oni."

Pak postupně začaly chodit nabídky. Vybrala jsem po konzultaci s Myškou tu nejzajímavější a nešetrnější, která navrhovala objekt upravit jako hotel a obnovit golfové hřiště. Což jsem měla v plánu. Architekt bohužel neřešil co s domky v podzámčí. Na ně dojde později, teď je důležité oživit zámek.

Prošla jsem si mapu okolí a musím říct, že je to zajímavá turistická lokalita. Jistě Řím je Řím, ale i sem zavítá docela dost turistů, nabažených prohlídkou hlavního města. Jediné co tomu malebnému kraji chybí je zajímavá památka. Klidně bych mohla použít minulý čas.

Na první schůzce s architekty jsem navrhla, že bych ráda vytvořila expozici pro veřejnost. Za což jsem si vysloužila překvapivé pohledy a jenom jejich takt jim nedovolil označit mě za blázna.

"Počítáme, že to bude pro VIP klientelu a do toho se tam budou motat turisté?"

"Nechci z toho dělat uzavřený skanzen," namítla jsem. "U nás funguje spojení zámku a golfu. V ubytování problém nevidím. Nakonec klubovku můžeme postavit mimo za stromy a golfisté nebudou rušeni."

"To by šlo," souhlasil mladší z dvojice. Moje koncepce se mu začala zamlouvat.

"Křídlo, které bych na toto ráda použila má samostatný vchod a návštěvníci se tak ani nedostanou do hotelových prostor."

"Jistě tvar do `U` nabízí mnoho možností využití," podporuje mě ten mladší.

"Celý zámek by se jako hotel nevyužil," zhodnotila jsem reálné možnosti.

"Co vy víte," nevzdával se starší své idee.

"Podívejte se kolik máte v Říme a okolí hotelů," uklidnila jsem jej.

Rozloučili jsme se. Na další schůzku jsme se domluvili, že už přinesou podrobnější projekt a přesnější rozpočet.

Kontaktovala jsem stavitele golfových hřišť. Když dorazil byl překvapen, že něco takového vidí.

"To je hodně stará práce," ohodnotil hřiště, "a hodně kvalitní. Tráva je ve skvělém stavu."

"Nikde jsem neviděla zavlažovače," poukázala jsem poněkud znepokojivý fakt.

"U těchto hřišť je závlaha rozvedena pouze trubkami pod povrchem," uklidnil mě. "Někde budou ukryty ventily," začal hledat. Po chvíli narazil na zarostlý kryt. "To je ono."

"Zajímavé řešení."

"A zdá se funkční."

Otočil kohoutkem, který není zarezlý. Vypadá to, jako by trávu včera někdo kropil.

"Trávu stačí posekat. Osadit odpaliště, vyvrtat jamky a můžete hrát."

"To je skvělé."

Doporučil mi správce hřiště. Kontaktovala jsem ho. Byl to sympatický prošedivělý stařík.

"Miláno," představil se mi.

"Tifany."

"Tak kde to máte milostivá?"

"Jestli myslíte hřiště? Tak na něm stojíte." Rozhlédl se.

"Romario měl pravdu," zamumlal si pod vousy.

"Nějaký problém?"

"Vůbec ne. Naopak už se na to těším. Bude to jako mazlit se s pannou."

Vyrazil po hřišti. Celé jsme si ho prošli. Neuniklo mu vůbec nic. Nahlédl do každého koutu i zákoutí.

"No budete muset koupit techniku. To nebude problém domluvím vám slevu. Seženeme schopné mladíky na údržbu. No a můžeme se do toho pustit. Kdy mám nastoupit?" Překvapil mě otázkou na závěr.

"Příští týden?"

"Dobrá. Plácneme si na to."

Odjela jsem s ním do krámku kde mi zařídil slevu. Podívala jsem se v mobilu na ceny objednaného zboží. Ostatní obchody byly dražší, tak jsem objednala vše co chtěl.

"Domluvíte ty mladíky?"

"To víte, že jo milostivá."

"Prima jsou na vaši zodpovědnost."

"Dobrá."

"Tak vás i s nimi budu očekávat v pondělí."

"Na viděnou."

Prodavači jsem dala adresu, kam to má odvést. Koukal na mě dost nedůvěřivě, až mu Miláno potvrdil, že to tak skutečně je.

Vrátila jsem se na zámek. Procházení po rozlehlých prázdných chodbách bylo příjemné. Uklidňující, podnětné a inspirující.

"V klubovně nezapomeňte na zimní tréningové plochy," zavolala jsem architektovi. Dál jsem se procházela.

Až hlad mě vyhnal zpět do civilizace. Trvalo pár dní než architekti připravili projekt. Mezi tím Miláno s chlapci uvedli hřiště do hratelné podoby. V zadní části areálu jsem objevila i pozůstatek cvičných ploch, tak že mají chlapci o práci postaráno.

Architekt mi poradil provizorní montovanou stavbu než postaví zděnou klubovnu. Není z nejlevnějších, tak přemýšlím jestli ji mám objednat. Architekt postřehl moje rozpaky a usadil mě jednoduchým argumentem. Než tu zděnou postaví bude po sezóně a ta provizorní si na sebe nepochybně vydělá.

„Když jinak nedáte,“ objednala jsem ji nakonec.

Druhý den to před zámkem začalo vypadat jako v mraveništi. Milányho hoši vyrazili na greeny, farwaie a další parta začala montovat novou recepci. Mojí nejčastější kratochvílí se tak stalo lelkování na balkóně, z něhož jsem měla rozhled a mohla sledovat postup prací.

Dokončená recepce mě překvapila svou prostorností. Jako provizorní bude nepochybně stačit. Ráda jsem po předaní klíčů dala architektovi zapravdu. Ten byl mezi tím ponořen do rozpracovávání plánů vnitřní renovace.

Milányho mládenci zvládli uvést hřiště do hratelné podoby den po otevření recepce. Než si mohli říci máme hotovo, čekaly je cvičné plochy, které proměnili k nepoznání. Teď už zbývá osadit cedule na příjezdové cesty, dodělat internetové stránky a rozjet reklamu na sociálních sítích.

Než dorazí první hráči vyrážím na upravené hřiště s Myškou, kterou jsem poslední dny dost zanedbávala a mám pocit, že to až do skončení hlavní části renovace nebude lepší.

„Jak se ti líbí?“ Zeptala jsem při odchodu z poslední osmnácté jamky.

„Je to nádhera,“ pochválila hřiště, můj nápad a práci všech.

„Souhlasím. Nejhezčí jsou ty jamky, kdy vidíš zámek.“ Nemohu se nabažit pohledem do před pár dní nevzhledné části pozemku, o níž jsem neměla potuchy k čemu by mohla sloužit.

Čekání na první hráče nebylo tak dlouhé jak jsem se obávala. Rozhodně nám k tomu nahrálo krásné počasí a lačnost zkušených hráčů po nových hřištích.

První průzkumníci přijeli asi 20 minut po tom co jsme s Myšáčkem dohrály hřiště a mládenci dojeli přidělat cedule.

"Vážně je tu golfové hřiště?" Tvářili se nedůvěřivě.

"Je ujistila jsme je a protože jste první zákazníci, máte to gratis." Přivítala jsem je.

"Tak to je skvělé, četli jsme o vás na internetu.“ Potvrdil mi jeden z nich správný směr v propagaci nového hřiště.

"Řekněte o tom svým přátelům a mají u nás první hru grátis." Chytla jsem se vlastního marketingového plánu. Každý ví, že nejlepší je jeden nadšený zákazník než pět spokojený. O těch nespokojených ani nebudu mluvit.

Jak dny plynuly, tak rostla návštěvnost stránek a rezervační systém se plnil. O víkendech začala provizorní recepce praskat ve švech. Stačilo pár deštivých dnů, aby vedle vyrostla i provizorní restaurace. Hřiště zaujalo natolik, že se lidé začali vraceli a brát své známé. Golf se pozvolna rozjel.

Sabine d'Iable
Sabine d'Iable

V říjnu 2011 přidala na popud své kamarádky další Povídky pro Transky. Od povídek byl jen krůček k první knížce, kterou vydala o rok a měsíc později. Kromě psaní se věnuje osvětě a podpoře Trans komunity v Čechách. Je šéfredaktorkou e-zinu transgender.cz, který spoluzakládala v roce 1999.