Kletba rodu Stormwallů - 7.díl
Nov 26, 2013

Kletba rodu Stormwallů - 7.díl

Jedoucí vlak si může přidat na seznam netradičních míst, kde měla orgasmus. Pro ni není podstatné, že měla sex ve vlaku. Bylo to jenom příjemné zakončení vzpomínky na první milování se ženou, které tolik touží zopakovat. Vlastně jí přijde, jako by ho čas od času zopakovala, jenom na druhé straně není Melisa, ale Adam. Jako právě teď.

„Jsi úžasná,“ vydechla nakonec. Než si stihla uvědomit, že tu není s Melisou, bylo to venku.

„Já vím,“ usmál se na ni.

Ten pohled nikdy neviděla. Za jeho modrýma očima je něco víc, o čem do dneška neměla nejmenší potuchy. Nebude to žádná děsivá noční můra, která náhodou vyplula na povrch. Spíš otevřel dlouho skrývanou komůrku, bedlivě střežící jedno velmi velké tajemství.

Zatím nemůže přijít na to jakou souvislost to má s přeřeknutím. Ani neví, zda se jí to jenom nezdá. Možná to má na svědomí vzpomínka na Melisu, u níž zahlédla něco podobného. Poznala její nejtajnější tajemství, o němž do té doby neměl nikdo ani potuchy.

„Co skrýváš?“

„Jak to myslíš?“

Tajná komůrka zavřela svá dvířka. Neměla být tak netrpělivá, povzdechla si. Nejspíš potřebuje, aby dospěl k jistotě, že se jí může svěřit. Přesto může zkusit opět otevřít ona pečlivě střežená dvířka.

„Drahoušku. Neboj se a klidně povídej.“

„Není co povídat,“ stáhl se ještě více do své ulity.

„Určitě je,“ začala vyprávět o Melise.

Poslouchal, skoro ani nedýchal, aby pozvolna uvolňoval křečovité sevření její ruky. Pokud měl strach z prozrazení, už ho nemusí mít. Přesně tímto směrem vedla Amy celé své vyprávění o jediném víkendu, který pomohl najít její nepoznanou část.

„Nemusíš se bát, drahoušku.“ Pohladila ho po tváři. V jeho očích tentokrát uviděla jiskru, která pomohla rozzářit celý jeho obličej. Maska chránící ho před nepochopením okolí je ta tam, teď sedí naprosto uvolněný a užívá si jako vězeň propuštěný po mnoha letech z těžkého žaláře.

„Rád bych tě někam vzal. Zatím o tom nejsem schopen mluvit, tak prosím nenaléhej.“

„Nebudu,“ políbila ho.

Čekala víc, ale nakonec uznala, že jakýkoliv posun, který pro něj jistě nebyl jednoduchý, pomůže jak jemu a jejich vztahu. Vlastně může být ráda, že díky Melise vůbec objevila tajemství, jež skrývá. Mohla vedle něj prožít celý život, aniž se jenom slovem zmínil nebo gestem naznačil. Vždy cítila hloubku jeho citlivé duše, jenom neví, co vše ještě skrývá.

Následujících pár dní proběhlo v překotné snaze naplnit hlavy všemi potřebnými informacemi a znalostmi, které budou potřebovat u všech nachystaných zkoušek. S velkou úlevou oba zjistili, že tomu dali vše a zkoušky úspěšně složili.

„Jdeme oslavovat,“ zavelela po poslední zkoušce.

„Rád bych tě někam vzal,“ začal trochu tajemně.

„A kam?“

„To bych nerad předem prozrazoval.“

„Víš, jak nemám ráda překvapení.“

„Vím, ale pro tentokrát bys mohla udělat výjimku.“

„Pro tentokrát bych mohla.“ Souhlasí, aniž by si dala do souvislosti rozhovor ve vlaku s tím, kam za hodinu vyrazí.

„Výborně.“ Počáteční uvolnění začalo z jeho tváře mizet se vzrůstající vzdáleností od kampusu, kde se cítil jakžtakž v bezpečí. Teď je vydán na milost a nemilost krutému světu, který se scvrknul do usměvavé tváře Amy.

„Klinika?“ Podivila se. „Není ti něco?“

„Ne tak jak si myslíš,“ oddálil prozrazení skutečného důvodu, proč zamířili zrovna sem.

Místo k ordinacím, které zejí prázdnotou, zamířili do sklepních prostor. Když minuli ceduli terapeutická sezení, tak znejistěla ještě víc.

„Máš problémy s alkoholem?“ Vypustila první závislost, která ji napadla.

„Ne.“

„No jasně, vždyť jsi abstinent. Tak drogy? Taky ne...gamblerství?“

Jenom zavrtěl hlavou a otevřel jedny z mnoha dveří, za nimiž v kruhu sedí muži všech věkových kategorií. Oba usedli na poslední dvě volná místa.

„Ráda bych vás přivítala na našem pravidelném sezení. Jmenuji se Sarah a budu moderovat dnešní setkání. Ráda bych mezi námi přivítala nové tváře a poprosila vás o představení se ostatním.“

„Jmenuji se Alžběta a tohle je moje přítelkyně Amy.“

Sabine d'Iable
Sabine d'Iable

V říjnu 2011 přidala na popud své kamarádky další Povídky pro Transky. Od povídek byl jen krůček k první knížce, kterou vydala o rok a měsíc později. Kromě psaní se věnuje osvětě a podpoře Trans komunity v Čechách. Je šéfredaktorkou e-zinu transgender.cz, který spoluzakládala v roce 1999.