Dnes by to měl komplikovanější, díky závějím sněhu, jenž napadl a pak stejně bude zavřeno. Společné oslavy tu už pár let nefrčí. Tu poslední údajně rozprášila státní bezpečnost. Sice to není ověřená zpráva, ale sousedská šuškanda, na níž něco bude.
Nastalé ticho přerušily kroky směřující z obýváku do kuchyně. Mamka jde chystat silvestrovské chlebíčky z protekčně zakoupených surovin.
Na vyndané knížce zaujala zvídavého čtenáře pouze její ohmatanost. Nebýt téměř nečitelného hřbetu nespíš, by zůstala nepovšimnuta jako všechny ostatní. Poslední hodiny roku tak uběhnou mezi řádky popisující smrt jednoho muže, následované úspěšným vypátráním vraha.
Co ten příběh běžící mu před očima odlišuje od ostatních? Jistě zajímavá leč ne tak snadno zodpověditelná otázka. Vše vlastně začalo jako smrt ženy v tmavé uličce historického jádra města Londýna. Jistě kniha je fikcí, takže příběh, pokud není celý smyšlený, mohl proběhnout kdekoliv na světě. Nedaleká osada by jistě nebyla úplně marný terč pro zvrácené jednání devianta Johnsona. To byl první podezřelí, který napadl vrchního detektiva Brauna. Krátký seznam recidivistů s podobným násilným činem mu dle jeho mínění nezabere mnoho času k prověření.
Rysi mrtvé ženy přišly Braunovy poněkud ostré. Tady někde začala Patrikova fantasie pracovat na plné obrátky. Tápání nad tím co je to za ženu ukončil patolog, který prohlásil – to není žena, ale muž. Ohromil tím nejenom všechny postavy stojící v potemnělé pitevně. Cukající Ferda by k tomu zřejmě také rád něco řekl.
„Mlč,“ syklo podvědomí prahnoucí po další podrobnostech, jak mohlo dojít k záměně ženy za muže.
Prozaické vysvětlení podvědomí příliš neuspokojilo, za to Ferda je jako utržený z řetězu. Jak mu ve vrzající chatě ulevit, začalo zaměstnávat Patrikovu mysl víc než postava zavražděné ženy. Tedy jeden nápad by tu byl, přispěchala poťouchlá myšlenka s možným řešením.
„Kam jdeš?“ zeptala se matka chystající večerní pohoštění.
„Na záchod.“