Po utření všeho co matka zašpinila, umyla a on utřel, může ulehnout na tlustou matraci, aby nechal oči přejíždět po o tapetovaných trámech a mysl vymýšlet co s načatým koncem roku. Má obavu, že večer bude mít nachlup stejný průběh jako všechny předchozí, otec ulehne k televizi, mamka si vytáhne pletení a bude souhlasně přitakávat jeho rádoby trefným komentářům, aniž by vnímala jejich význam.
Marně přemýšlí, jak by se mohl zabavit. Pokud ho paměť neklame, strávil v chatě s bratranci a sestřenicemi jenom pár deštivých dní hraním stolního fotbálku s malými dřevěnými hráči uchycenými na pružinkách, čouhajících ze staré zelené koženky.
Oči mu sklouzly k polici plné starých knih, které nejspíš nikdo nečetl. Mohla by přijít otázka - proč tu vlastně jsou? Nevypadají nikterak ohmataně, nejspíš to nebudou žádné oblíbené kousky, ale jenom lapače prachu, kterých se děda nebo strýc chtěli zbavit, aby jim doma nezabíraly místo.
Tituly na jejich hřbetech nejsou zrovna z povinné školní četby. Nic neříkající názvy doplňují neznámí autoři a to se považuje za celkem vzdělané individuum. Zda mu zbývající tři a půl roku na gymnáziu přidají něco navíc, ukáže velmi blízká budoucnost.
„Co tam děláš?“ otcova zvědavost přerušila zevrubnou katalogizaci knihovny.
Nabízí se typicky pubertální odpověděl - honím si ho. Bylo by zajímavé sledovat otcovu reakci, pomyslel si během vymýšlení jiné proveditelné a přitom nezávadné činnosti.
„Čtu si.“ To má za to, že vyhověl mamce a tráví s nimi konec roku, místo pařby u Pavlova staršího bratra. Nenachází slova, která by dokázala popsat jeho naštvanost a závist, že si užívají konec roku bez rodičů.
Zvědavost čím mu chce mamka vynahradit tuto oběť, nakonec zvítězila. Občas je dobré sbírat plusové body, které v případě potřeby vymění za něco životně důležitého.
Pohled skenující jednotlivé hřbety stále neobjevil nic zajímavého, až prst vytáhl jednu útlou brožovanou trochu více ohmatanou knížku - smrt v přestrojení.
„A co čteš?“ pokračuje něco mezi výslechem a konverzací skrz několik dřevěných zdí.
„Smrt v přestrojení.“
Mohl by přijít s nabídkou zahrát si šachy, pokud už překonal zklamání z poslední prohrané partie, kterou začal sebejistou sázkou, že potomka dostane do dvaceti tahů. Zapraskání gauče prozradilo otcovo otočení. Šachy nebudou. Nejspíš nechce opakovat bleskový mat, který dostal. Byl z toho tak zdrcen, že musel jít do hospody.