První dáma (3)
Feb 13, 2018

První dáma (3)

„AHOJ SENÁTORKO!!!“ uvítal ho pingl, sotva otevřel rozvrzané dveře.

I na něm bylo vidět, že nedokáže skrýt dojetí. Pevným objetím a drtivým stiskem to dal najevo. Dokonce došlo i na pusu.První dáma (4)

Výkřik utišil hlahol, který k tomu prostoru patřil od prvního dne, kdy ho kluci otevřeli. Všichni se otočili směrem k Sašovi. Zaskočili ho pískotem a hlasitým tleskáním, které se dělo maximálně na konci roku.

Ti, co k němu byli nejblíž, mu začali tisknout ruku a snažili se zamáčknout nejednu slzu. Byl to jejich hrdina, i když nikdy nepřiznal, že je jeden z nich, a dokonce se oženil.

„Vážně nejsem na kluky,“ opakoval v každém rozhovoru.

„Moc děkujeme,“ slyšel od všech, kolem nichž se musel protáhnout.

Byl moc rád, že jim dokázal pomoci. Vlastně s tím kandidoval do horní komory. I tohle mu často předhazovali, jak mohl postavit kandidaturu na trojce s podporou sexuálních menšin.

No, mohl, a nebylo to zase až tak vykalkulované, protože si byl vědom síly jednoho hlasu. Byla mizerná a on nebyl diplomat. Nedokázal lidem podkuřovat, ani obchodovat něco za nic. Na druhou stranu šel od prvního dne za tím, co slíbil. Vlastně ještě ani nesložil slib a už obcházel budoucí kolegy, pak došlo i na poslance.

Kdybych prosadil jenom tohle, říkal Klér, tak budu spokojený. A co víc, byl na sebe i pyšný. Jako sólista prosadil něco, co se nepovedlo celá desetiletí. Stal se mluvčím homosexuální lobby a odrážel jednoho homofoba za druhým.

I když neměl půlku Kačkova seznamu jako Mirek Krok, předseda konzervativců, dokázal nemožné. Možná to bylo tím, že většina z těch, na něž měl Míra nějaké kompro, už neseděla ve svých kancelářích.

S oblibou tomu říkal Politika 2.0 – generace se vyměnila. Pachuť opoziční smlouvy tak připomínal jenom stařík na hradě a poslední na seznamu kandidátů – bývalý premiér, jehož „muž na černou práci“ skončil za katrem.

Možná bych to měl taky zkusit, napadlo ho po úspěšném hlasování. Najednou měl pocit, že nemá co dělat. Práci na šest let stihl za půlku, a i kdyby už neudělal nic, tak si ty peníze rozhodně zasloužil. Jednou pro vždy bude spojen s tímto zákonem.

„Senátorko, pojď na moji hruď,“ rozvášnil se jindy klidný spolumajitel, „dneska jde všechno na náš účet.“

Sabine d'Iable
Sabine d'Iable

V říjnu 2011 přidala na popud své kamarádky další Povídky pro Transky. Od povídek byl jen krůček k první knížce, kterou vydala o rok a měsíc později. Kromě psaní se věnuje osvětě a podpoře Trans komunity v Čechách. Je šéfredaktorkou e-zinu transgender.cz, který spoluzakládala v roce 1999.