Tedy není to celé já, spíš o něco málo větší polovina. Sebemrskačství rozhodně nepatří do rejstříku používaných činností vůči vlastnímu tělu, přesto v něm něco žádá exemplární potrestání.
Odházet napadaný sníh, bude dostatečný trest za to, co provedl, přišla mravnost s nevšedním trestem. Ne že by to schody vedoucí zpět do chaty nepotřebovaly, jenom neví, proč to má dělat dobrovolně.
Patrik s hrablem v ruce překvapil tátu jdoucího hledat přimrznutého syna. Blažený úsměv rozzářil jeho vousem zarostlou tvář. Spokojen, že nemusí odklízet tu hromadu bílého bordelu, jak označuje sníh s nevraživostí přímo vrozenou, si zapaluje svojí oblíbenou Spartu. Než ji vykouří, dostane se sám do hledáčku starostlivé matky.
„To mu neuvěříš.“ Haleká otec do chaty.
Netrvalo dlouho a uklidil všechny schody vedoucí od záchodu k chatě. Teď by ho mohl začít hřát příjemný pocit z dobře odvedené práce. Místo toho sleduje nové sněhové vložky, které dopadají na uklizené schody.
„Do háje.“
Raději pohlédne na zapadanou louku se zamrzlým rybníkem, který obklopen vrbami, vypadá jak z malovaných pohlednic. Mít tu tak brusle, tak by si na něm mohl zajezdit. Z této příjemné kratochvíle ho vytrhl smrad špatně típnuté cigarety, která dohořela až filtru a začala podpalovat další nedopalky.
„To je smrad.“ Bere do ruky sníh, aby zamezil šíření nedýchatelného zápachu a uhasil možný zárodek požáru, který by mohl pohltit celou chatu.
„Nemáme tu brusle?“ Otevřel dveře a otázkou vyřčenou z předsíně překvapil podřimujícího otce, který nabil dojmu, že po něm snad někdo něco chce.
„Teta je má ve sklepě.“ Mamka nalistovala potřebnou informaci, aniž by zvedla unavené oči od pletací jehlice.
„Jdu na rybník.“
Příliš nepřemýšlí nad tím, že vyměnil dámské prádlo v představách za bílé brusle, které ho budou vozit po zamrzlém rybníku. Nechce přemýšlet vůbec nad ničím, to je důvod, proč zůstane venku místo, aby usedl ke stolu s papírem, na který napsal jednu větu - vědět tak kdo vlastně jsem.
Snahu vyčistit si hlavu od komplikovaných myšlenek, zhatila jediná otázka - čí je kniha smrt v přestrojení. Někdo jí musel koupit a někdo pak číst. Podle toho jak je ohmataná, prošla mnoha rukami nebo mnohokrát jedněmi. Kromě překvapivého objevu v rozkroku oběti, není knížka zajímavá. Ferda by si dovolil nesouhlasit, naštěstí je taková zima, že raději zůstane tam, kde je.