Román pro transky - 1.kapitola ~ 8. strana

Nekonečné bílo přerušované stromy a ticho, které ruší šplouchání řeky, pohltilo Patrikovu mysl. Konečně přestal přemýšlet nad tím, co mu udělalo dobře. Dokonce ho nezajímá ni vášnivý čtenář, protože před ním stojí nesplnitelný úkol. Musí odhrabat sníh ze zamrzlého rybníku.

 

„Mohl bych uklidit jenom pruh po obvodu,“ zamyslel se nahlas s koncem hrabla pod bradou.

Možná si dal příliš velký úkol, připustil po pár metrech zápasení se sněhem. Něco jiného bylo uklidit pár schodu vedoucích od spodní místnosti k chatě a něco jiného je vyčistit ovál kolem celého rybníka, ať mu dnes přijde v porovnání s dětstvím hodně malý. Před mnoha lety obdivoval kluky, kteří ho dokázali přeplavat. Sám od sebe by teď sklidil obdiv, protože mu v létě na překonání stačilo pár temp.

Zaber - slyší v hlavě skandované povzbuzovaní, při boji s dalšími metry bílé pokrývky. Dochází mu dech a začínají ho bolet ruce. Protahuje přestávky mezi jednotlivými pokusy zbavit led sněhu. Při zpáteční cestě k bruslím, už víc sedí, než odklízí. Přesto se snaží zapudit myšlenky, že by to vzdal.

„Nejsem žádná baba,“ hecuje sám sebe, i když tomu co říká, příliš nevěří.

Chce vyhrát boj nad únavou, chce vyhrát boj nad sebou samým. To co začalo jako odklízení sněhu, je teď boj o jeho mužství, nehledě na to jak moc ho bolí ruce a kolik desítek metrů musí ještě uklidit.

Urputný výraz, který nasazuje jenom ve výjimečných případech, vystřídala bolestivá grimasa, když přešla bolest ruky v křeč. Vzteky odhodil hrablo a přitiskl bolící ruku k trupu. Podle řeči těla toho má dost. Měl by vzít brusle a jít zpět do chaty. Místo toho opět usedl vedle ladně tvarovaných bot s ostrými noži. Bolestivá grimasa doprovázející jeho pohupování naznačuje, že křeč ne a ne odejít.

Další minuty přinesly pozvolna odeznívající bolest a padání dalšího sněhu. Pokud vůbec uklidí zbytek zamrzlé hladiny, zapochyboval o konci čím dál tím šílenějšího úkolu, může začít znovu. Konečně sáhl po hrablu a bez další přestávky za vydatného přispění adrenalinu uklidil zbytek. Unavený, ale spokojený usedl zpět na padlý kmen.

„Dokázal jsem to!!!“