První dáma (4)

První dáma (4)

Ráda by nahlédla do koupelny, aby viděla, jak mizí nenáviděné vousy z jeho tváře, ale byla si vědoma bolestného výrazu, s nímž tam šel. Nechtěla ho stresovat, tak napsala lístek, že ho čeká v baru.

První dáma (3)

První dáma (3)

Podkrovní pokojík v úzkém domě kdesi v britském impériu naplnilo napětí, které by se dalo krájet. Taky vás napadl rybníček Brčálník? No nic, vraťme se ke dvěma na chlup stejným dvacítkám, což je možná hanlivé, ale celkem výstižné označení.

První dáma (2)

První dáma (2)

Konečně se nachýlil čas odjezdu na zaslouženou dovolenou, Klér vážně vypnula telefon, mladická nerozvážnost se rozhodla zůstat za malou louží a jim nebránilo nic v tom, aby si zlámali nohy na ledovci v místě, kde se daří jenom lišejníkům a jiným zakrslým formám života.

První dáma (1)

První dáma (1)

Nebylo by špatné mít kancl na hradě, napadlo ji při pohledu na staříka, co se šourá za hůlkou a neustále komentuje, jak dobře mu to dnes jde.

Láska za obzorem (1)

Láska za obzorem (1)

Nepojede s ním do pustiny, prostě nechtěl a basta. Bouchl si do masivního stolu v prázdné kuchyni spojené s jídelnou.
Na věky tvá (5)

Na věky tvá (5)

Dokonce přemýšlel i o sebevraždě, což byla po bohu druhá nejdivnější věc, o níž se dalo dumat. Vlastně to dělal večer, co večer, ale nikdy nenašel dost odvahy, aby to zrealizoval, ani když stál na ochozu zvonice v kostele, který sledoval každý den z obýváku.

Na věky tvá (4)

Na věky tvá (4)

Když vyrostl rezolutně to odmítl, dokonce ji nějaký čas vůbec neoslovoval, až otec přistoupil na to, že jí má říkat křesným jménem.

Na věky tvá (3)

Na věky tvá (3)

Sehnutý dělal, co každý den, vyměnil vodu, nasypal zrní a seškrabal trus z bidýlek. Pak ho čekalo zalévání zahrádky ze sudu s prorezlou konví.

Na věky tvá (2)

Na věky tvá (2)

Nebyl ve stavu reagovat na jeho přihlouplé poznámky, a i kdyby byl stejně by to neudělal. Zařekl se několikrát a vždy, když to porušil přišel zasloužený trest, to byla vedle zvlněného betonu a každodenních výprasků asi ta nejdrsnější škola života jakou mohl zažít.

Na věky tvá (1)

Na věky tvá (1)

„Uvidíme se,“ dala mu pusu a zamířila ke vchodu s číslem 183.

Místo odpovědi sklopil zrak na silnici s profilem jako vlnitý plech, který poznal velmi zblízka, když se učil jezdit na kole.