Pánové políbili ruku nově příchozí, pak všichni nasedli do vozu směr nedaleké golfové hřiště. Obě ženy usedly na zadní sedadlo. Znají se jenom zběžně, ostatně Sisi zná většinu lidí ve městě zběžně. Zatím neměla potřebu hledat si zde nové přátele. Není nespolečenská, jenom má jiné zájmy. Nechce zabřednout do maloměšťáckých půtek jedné skupiny proti druhé, či řešit jak nám ti vnoučci rostou a komu jsou více podobní.
Nezbyde mu nic jiného, než zůstat ve svém exilu, kde bude louskat příběh zavražděného muže v dámském, zatím co dole budou jeho rodiče a sousedi likvidovat silvestrovské chlebíčky.
Doktor vyrazil s vnuky k domovu. Chvilku sledovala tři odcházející postavy, než její pohled sklouzl do vody, kde se začalo odrážet zapadající slunce. Musí jít dodělat večeři. Prošla přes sklopený můstek, který vytáhne až po jídle. V potemnělé kuchyni zahlédla proti oknu shrbenou postavu. Stiskla vypínač.
Teď si může konečně nazout brusle. Jenom neví, jak to udělá, když se mu ruce tak hrozně třesou. Může chvíli počkat, než tělo vyplaví adrenalin a on bude opět moci používat svoje končetiny k něčemu jemnějšímu, než je hrubá chlapská práce. Přes neschopnost sundat si z nohou bufy, je na sebe pyšný, protože to nevzdal.
Teď začíná dávat smysl její nabídka odvozu, protože to má po cestě. Přišlo jí divné, že by jela z města pro ní a pak zase nazpátek, když bude pít. Je to jasné, bude chtít přespat pod prababiččinou duchnou, kterou Simoně celá léta závidí.
Nekonečné bílo přerušované stromy a ticho, které ruší šplouchání řeky, pohltilo Patrikovu mysl. Konečně přestal přemýšlet nad tím, co mu udělalo dobře. Dokonce ho nezajímá ni vášnivý čtenář, protože před ním stojí nesplnitelný úkol. Musí odhrabat sníh ze zamrzlého rybníku.
Až za vraty si uvědomila, jaký nesmysl právě vypustila z úst. Jasně, že není na prodej a dokonce ani ten dům není. Tedy alespoň zatím o něčem takovém neuvažuje. Proč by to také dělala, vždyť netrpí nedostatkem peněz a k těm v potu opracovaným cihlám jí pojí víc než místo narození.
Tedy není to celé já, spíš o něco málo větší polovina. Sebemrskačství rozhodně nepatří do rejstříku používaných činností vůči vlastnímu tělu, přesto v něm něco žádá exemplární potrestání.
Jako malá si myslela, že je to nějaký hodný strejda, který se čas od času zastaví. Až s přibývajícím věkem zjistila skutečný význam toho slovního spojení. Se slzou v oku pohlédla na její fotku stojící vedle skleniček na pálenku.
Usednout na keramickou místu s pekelně studeným prkýnkem není nic, co chtěl spojit s ruční prací na jeho uspokojení. Aby toho nebylo málo zaslechl otcovu poznámku o letošních rekordních mrazech. Jak se má při tom hluku nad sebou soustředit? Těžko, dostane odpověď na tak zásadní otázku, ale představivost by mohla přihrát nějakou lechtivou scénu, která podpoří úsilí v pulzujícím rozkroku.