Přiložila do kamen poslední briketu, kterou přinesla v uhláku z kůlny stojícího na druhé straně dvorku. Bude muset ven a vůbec se jí tam nechce, co hůř dnes přijede Kamily kamarád, jenž si pronajal dům po prababičce, takže bude muset do dvacet kilometrů vzdálené vesnice.
Dnes by to měl komplikovanější, díky závějím sněhu, jenž napadl a pak stejně bude zavřeno. Společné oslavy tu už pár let nefrčí. Tu poslední údajně rozprášila státní bezpečnost. Sice to není ověřená zpráva, ale sousedská šuškanda, na níž něco bude.
Letadlo dosedá na zem. Skoro má pocit, jako by je někdo hodil z výšky. Omluva za tvrdé přistání přichází s otevřením dveří pilotní kabiny. Při pohledu na "přistávací dráhu" je div, že vůbec přistáli. Prašnou cestu ze dvou stran svíranou lesem označí za letiště jenom opravdu velký odvážlivec či dobrodruh. Třetí stranu plácku kde snad místní hrají fotbal, zabírá "letištní budova" a přístupová cesta. Neprostupné stromořadí nedá při případné pilotově chybě šanci na přežití.
Po utření všeho co matka zašpinila, umyla a on utřel, může ulehnout na tlustou matraci, aby nechal oči přejíždět po o tapetovaných trámech a mysl vymýšlet co s načatým koncem roku. Má obavu, že večer bude mít nachlup stejný průběh jako všechny předchozí, otec ulehne k televizi, mamka si vytáhne pletení a bude souhlasně přitakávat jeho rádoby trefným komentářům, aniž by vnímala jejich význam.
Výhled z okna nabídl pohled na první sníh a já si uvědomil, že budou co nevidět vánoce. Místo přemýšlení o tom jaký komu koupit dárek, koukám do skříně a zvažuji, v čem pojedu k rodičům na štědrovečerní večeři. Loni jsem to odbyl sakem, plátěnými kalhotami a tričkem co má výstřih do tvaru v.
Jeho silné paže jistě kus práce zastanou, jenom neví, co s modrýma očima, v nichž nepochybně pár žen utonulo. Je to dilema.
Snad otec vysekal díru v ledu, napadlo ho, když přišel k umyvadlu usazenému v oprýskané dřevěné skříňce, která ukrývá mimo jiné kýbl, do něhož může po vytažení špuntu pohlédnout. V létě mu přijde prima žít jako předci před první světovou válkou, ale teď, když venkovní teplota klesá pod bod mrazu, by dal přednost koupelně v umakartovém jádru a ústřednímu vytápění.
Sisi pohlédla při chystání oběda z okna, kde zahlédla doktora kráčejícího zpět do města. Vlastně ani neví, co čekala od jeho společnosti při snídani. Možná nechtěla jíst sama nebo počítala, že prozradí nějakou historku o zámku. Kdyby řekl cokoliv, ale on začne o počasí. Docela ji zklamal.
Vědět tak kdo vlastně jsem - přistálo na první řádku s několika velkými otazníky po pár slovech. Co přidat třeba vykřičníky, řekl si pro sebe po několikerém přečtení. Pak to může podtrhnout, orámovat, ozdobit a zarámovat. Ta poslední poznámka mu přišla nevhodná. Dokonce tak moc nevhodná, že se na sebe obořil.
Důkazem mohlo být cestovaní po soukromě vlastněných zámcích, kde zjišťovala od majitelů, co jí jednou čeká. Nejspíš i díky tomu překvapila všechny, počínaje stavebním dozorem v osobně neústupného byrokrata sedícího na radnici už třetí generaci, přes okolo bydlící starousedlíky, až po majitele jediné stavební firmy.